Petr Mareček

...Vítám vás v mé malé virtuální galerii...

Mé obrazy čerpají z lidského cítění, expresivních vyjádření vnitřních pocitů. Je to pokus o symbolismus nejskrytějších stavů lidského vnitřna, tragikomičnosti a absurdity každodenního života.

inspirace, záliby... : surrealismus, expresionismus, existencialismus, James Ensor, Edvard Munch, Salvador Dalí, Joan Miró, Jan Zrzavý, F. Kafka, P. Verlaine, Ch. Baudelaire, Edgar Allan Poe, K. Čapek, Nietzsche, Kierkegaard, Schopenhauer, The Cure, Gothic wave, XIII. století, kavárny, čajovny, temné ulice, noční bouře, bohémství, šerm, hrady, parky, podzim, růže, básně, víno.....lidé.

emailová adresa [Čítač přístupů]

Galerie

Všechny obrazy jsou malovány na papíře za použití remakolových, acetonových a syntetických barev, temper, uhlů, kříd a sprejů.


Tanec s černým ptákem II.	Tanec s černým ptákem I.	Tvář proroka	Výlet k oranžové věži	Tajemství poslední ulice	Maschinery kafkizm - lidská továrna

Osud	Žlutý host aneb návštěva za podivných okolností	Strach	Muchoid	Bratrstvo	Chrámy ticha

Pondělí, park a prázdnota	Monstra vnitřní propasti	Návrat vesmírného kovboje	Imaginary unrealizm	Démon zvrácenosti II.	Leonardovi falešní přátelé

Dialog s šíleným Plutem	Znovu nepochopen	Transmutace Roberta K.	Uvnitř sebe	Lesní ples	Démon zvrácenosti I.

Básník ze žlutého hradu	Poslední procházka šíleného starce	Dům houbového ďábla I.	Utrpení hraběte Jáchyma	Vnitřní izolace	Čtvrtý rozmer šedé ulice

Disharmony existenz	Smutná tíseň	Psycho (soubor Samota)	Drowning man III. (soubor Samota)	Drowning man II. (soubor Samota)	Drowning man I. (soubor Samota)

Agonie pesimismu (soubor Samota)

autor fotografií obrazů je Karel Vybíhal

Poezie

báseň Levapa Asaka

Hromy , včely , lesy , ptáci a cesty , déšt , vítr a kapky

Sám a opuštěn
Lidmi zavržen
Bloudím mocným lesem
Zborcen svým hněvem
Jdu za svým hlasem
Za lesu pánem.
Obloha nade mnou
Jasnou modří září
Odráží se v ní tisíce tváří,
Odpočívám sám na kamenu
Otáčím se zády tam
Kde hromy volají,
Volají po smrti květu.

Sám a opuštěn
Lidmi zavržen
Bloudím mocným lesem,
Zborcen svým hněvem
Míjen mocným keřem
Divokých včel řev
Zastaven cizí rukou,
Nastalo ticho...
Krok vpřed svižně teď
Zas nastal ten šílený zpěv
Na svazích běží zvěř
Panicky prchá vpřed,
Zastaven cizí rukou,
Nastalo ticho...
Jdu vpřed zas
Na zádech cítím mráz
To podivné mrazení znám
Strach otočit se mám
Na zádech cítím cizí dech
Cítím jasně kobky pach
Odvahu již mám
A otáčím se a...

Sám a opuštěn
Lidmi zavržen
Bloudím mocným lesem
Zborcen svým hněvem
Na rozcestí u studánky
Stojím a nevím kam se dát
Na kmenu lesklá ikona
Nastalo ticho...
Padají první kapky deště
Cítím každou z nich
Na kůži dopadají
Počítat je chci,
Na rukou i na tváři
Déšť sílí a běsní vítr
Proudy na mne padají

Jsou tak těžké
A k zemi se sklátím
Kapky mění se v déšť
Déšť mění se v kapky
Mraky střídá slunce
Vodu z lesa vypařuje
Cítím jak stoupám
Vidím les pode mnou
Tu cestičku klikatou
Ukládám se vmrak
Jen tak se válím

Na vláknech bílých
Zas přeletím o kus dál
K zemi padám
Vidím ten obličej
O něj se tříštím na tisíc kousků vody.

... další básně ...

Optimalizováno pro rozlišení 800x600; poslední aktualizace 30.10.2001; design plautner